Kdy už budu mít hotovo? Kdy už mi bude dobře? Kdy už budu plout na obláčku či já už chci létat… Často slýchám na sezeních než dojde k uvědomění že :
Vše se opakuje.
Dokud nedojde k uvědomění, že na to máme celý život, tak budeme stále v zajetí toho, kdy už …to skončí, začne být lepší…? Budeme žít v budoucnosti a uteče nám to, co jediné stojí za pozornost. Přítomnost. Na poznání sebe sama nám ani ten jeden život nestačí. Uvědomění, že vše skončí až smrtí, a to ještě taky úplně nevíme přesně…tak se vše bude opakovat. Stejně jako si do konce života budeme mýt ruce, čistit zuby, jíst, cvičit jógu či posilovat svaly v posilovně, stejně tak se opakovaně bude špinit, hladovět, ochabovat či posilovat naše psychika. Podle toho, jak budeme žít a jak se o sebe budeme starat. Rozdíl je jen v tom, že to, co je uvnitř nevidíme. Proč nám nevadí si každý den čistit zuby, mýt se, jíst, dokonce několikrát denně a vadí nám pracovat na sobě a uvolňovat a měnit vše, kde cítíme stres a napětí? Pravidelně. Opakovaná péče o tělo nám divná nepřijde. Děláme to. Nepřemýšlíme nad tím. A děláme to proč? Abychom se cítili dobře. Cítili se naplnění, uspokojení, krásní… Stejně je to i s našimi vnitřními obsahy. Opocené tělo opláchneme, ale co uděláme s opocenou emocí? Přeplněným vztekem a nesnesitelným smutkem? Plnou sklenici je potřeba vylít, aby se do ní dalo nalít něco jiného. Pokud budu plný stresu a napětí, negativních myšlenek tak se mi do života nic jiného nevejde. Potřebuju upustit, vypustit, vylít vše co nechci, abych udělal prostor tomu, co chci. I boty si umyjete, když je třeba nebo ne? Tak si představte, že ty vaše boty jsou vaše emoce, vaše myšlenky. Jak myjete tyto neuchopitelné ale existující fenomény?
Psychohygiena je potřebnou a nedílnou součástí péče o sebe.
Darujte sobě i druhým, to co je nejen podle mě nejlepší investicí. A nejen proto, že budou Vánoce. Investice do sebe nezevšední, nezkazí se, ani nezapadne ve skříni. Využít můžete dárkové poukazy.
